Import / Export

Japonsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Japonsko je pro ČR podle vzájemného obratu obchodní výměny 15. nejdůležitějším obchodním partnerem. Deficit obchodní bilance v neprospěch ČR dosahuje vysokých hodnot, v posledních letech na úrovni 3 - 4 mld. USD ročně.

Na počátku 90. let měla bývalá ČSFR s Japonskem téměř vyrovnanou obchodní bilanci. Od roku 1993 je však obchodní bilance s Japonskem pasivní a navzdory růstu exportu z ČR do Japonska, deficit vzájemného obchodu stále narůstá. Český export do Japonska byl v letech 2007 - 8 na dobré úrovni 500 - 550 mil. USD ročně, v r. 2009 z důvodů krize vzájemná výměna v obou směrech poklesla na cca 60 - 70%, oproti předchozímu roku. Český vývoz do Japonska v r. 2009 dosáhl 328 mil. USD a dovoz 3 219 mil. USD (tj. dovoz byl cca 10 x větší než vývoz).

Náhlé zvýšení dovozu v minulých letech je vysvětlitelné aktivním pronikáním japonských firem na český trh, přičemž skokové nárůsty byly důsledkem zahájení výstavby v rámci mnoha nových investičních akcí japonských firem v ČR. Ty pro své nové výrobní provozy dovážely technologie převážně z Japonska. Jejich hodnota se pohybovala v průměru kolem 50 % vstupních nákladů investice. Propad bilance bilaterálního obchodu je proto třeba vidět jako „daň“ za přímé japonské investice v ČR. Druhým činitelem, který významně zvyšoval tlak na růst dovozů z Japonska a naopak pokles vývozů z ČR, především v letech 2007 a 2008, byl kurz CZK/JPY, který v těchto letech silně aprecioval. Třetím momentem je značný objem japonských subdodávek pro japonské výrobní závody v ČR. Tento typ dovozu však většinou nezatěžuje naši celkovou obchodní bilanci, protože velká část je využívána k výrobě a následnému exportu z ČR. Podíl Japonska na celkovém dovozu do ČR činil 3,1 %.

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura vývozu z ČR do Japonska

Od vstupu ČR do EU se podstatným způsobem změnila metodika Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) při sběru dat v oblasti zahraničního obchodu. Údaje z doby před vstupem se proto mohou výrazně odlišovat od současných údajů.

Název zboží Stat. hodnota*
(v tis. USD)
Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní 51 205
Motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn. 46 517
Díly a příslušenství vozidel motorových 37 766
Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly 25 434
Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená ap., kořeny, hlízy aj. 24 671
Hřídele, kliky převodové, tělesa ložisková, spojky ap. 21 164
Zařízení telekom., přísluš.přístojů pro zázn.,reprod.zvuku,obrazu 17 739
Dřevo jednoduše opracované, pražce železniční 16 875
Výbušniny a výrobky pyrotechnické 10 174
Přístroje a zařízení optické jn. 8 628
Sloučeniny s dusíkovou funkční skupinou 8 129
Výrobky z obilnin, z mouky, ze škrobu z ovoce a zeleniny 7 556
Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap. 6 692
Zboží skleněné 5 859
Stroje kancelářské 5 438
Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 4 916
Stroje točivé elektrické a jejich díly jn. 4 821
Výrobky chemické různé jn. 4 514
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 4 393
Potřeby cestovní (kufry, aktovky, kabelky, vaky aj.) 4 195

*Údaje za období 1-12/2009

Komoditní struktura dovozu z Japonska do ČR

Název zboží Stat. hodnota*
(v tis. USD)
Zařízení telekom., přísluš.přístojů pro zázn.,reprod.zvuku,obrazu 515 625
Stroje kancelářské 470 886
Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly 357 478
Výrobky optické jn. 198 252
Přístroje a zařízení optické jn. 142 639
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 130 814
Díly a příslušenství vozidel motorových 106 861
Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 104 635
Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 93 028
Díly ap. ke strojům kancel. a automat. zpracování dat 86 745
Stroje točivé elektrické a jejich díly jn. 65 281
Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap. 61 810
Přístroje měřící, kontrolní, analyzační, řídící jn. 53 164
Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní 51 821
Pneumatiky pryžové a duše 47 637
Monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované 33 300
Hřebíky, šrouby, matice, svorníky, nýty ap. kovové 33 173
Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní 32 941
Zařízení, přístroje pro účely lékařské, veterinární ap. 32 803
Potřeby kancelářské a zboží papírnické jn. 30 405

*Údaje za období 1-12/2009

Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Obrovský potenciál japonského trhu - druhého největšího trhu na světě - není momentálně českými vývozci plně využit. Pro české vývozce je Japonsko zajímavý a perspektivní trh i přes to, že je obtížné na něj proniknout, a že je velmi náročné na čas i na vynaložené úsilí navázat nové obchodní vazby s japonskými partnery. Jedná se o rozsáhlý trh s vysokou spotřebou potravin, spotřebního zboží, surovin, průmyslových materiálů a polotovarů, strojního zařízení a komponentů pro průmyslovou spotřebu. Perspektivní položky vývozu lze najít ve všech zbožových skupinách. Dosavadní vývoj českého vývozu bohužel ukazuje, že čeští vývozci nedoceňují možnosti japonského trhu, neoprávněně se domnívají, že na japonský trh s novými výrobky nelze proniknout a často nepřistupují k japonskému trhu s potřebnou aktivitou.

K hlavním cílům vývozu do Japonska by mělo patřit především zvyšování podílu vyvážených výrobků s vyšší přidanou hodnotou a rozšiřování a zavádění nových položek vývozu zejména u potravin, chemikálií, polotovarů, strojních komponentů a spotřebního zboží.

Současné trendy na japonském trhu naznačují, že dlouhodobé udržení či dokonce zvyšování objemů vývozu tradičních českých komodit, jako jsou sklo, skleněné výrobky, skleněná bižuterie, křišťálové lustry, dřevo a výrobky z něj vyrobené, a dále chmel a slad, bude stále obtížnější.

Objem a hodnota globálního japonského dovozu jsou tak obrovské, že pro každého českého vývozce představuje Japonsko velké exportní příležitosti. Teoreticky veškerá produkce, která nachází odběratele na vyspělých evropských a severoamerických trzích lze vyvážet do Japonska, ovšem s výjimkou specifických omezení, která jsou např. u masných či jiných potravinářských výrobků. Japonsko je perspektivním trhem pro nové nápadité výrobky/služby, včetně výrobků strojírenské techniky i elektrotechniky. Velký počet obyvatelstva s vysokou kupní silou tento trh předurčuje pro výrobky/služby, které vycházejí vstříc japonským zvyklostem a potřebám (např. dárkové předměty), a dále pro veškeré zboží a služby, které reflektují postupné změny v japonské společnosti: zvyšuje se průměrný věk, lidé lépe pečují o své zdraví, mají více volného času, a proto i více času na své záliby, společnost se digitalizuje a zavádějí se moderní IT technologie do běžného života.

Firmy ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Obchodní firmy

K významným českým exportérům do Japonska v minulých letech patřily firmy BMC, Tchecomalt Group, Bohemia Hop, Top Hop, Obchodní sladovny Prostějov, Crystalex, Nová Huť Export a.s., Škoda Plzeň, Nikom a.s., IVAX (bývalá Galena), Šmeralovy závody Brno, ČKD Blansko, ŽĎAS, Preciosa, Jablonex, Thonet a další. V poslední době uspěla na japonském trhu firma Linet s dovozem nemocničních lůžek. Tento výčet není úplný, neboť firmy nemají povinnost informovat ZÚ o uskutečněných obchodech.

Na českém exportu se stále více podílejí firmy, které v ČR vznikly jako japonské investice do nové výrobní kapacity (viz kap. 7.3.1 a 7.5.2). Jde např. o firmy Toray Textile Central Europe, Panasonic AVC Networks Czech, Matsushita Automation Controls, Showa Aluminum Czech, AVX Czech Republic, TPCA, DENSO a další. Jejich zboží je však exportováno především na trhy EU.

Podle údajů pobočky JETRO v Praze v ČR působí 152 japonských obchodních firem (resp. 162, počítame-li i firmy vlastněné japonskými soukromými osobami). Hlavními dovozci zboží z Japonska jsou obchodní pobočky významných japonských výrobců registrované v ČR, např. Bridgestone CR (pneumatiky), Canon CZ (kopírky), Honda Česká republika (automobily), JVC Czech (spotřební elektronika), Konica Minolta Photo Imaging Czech (technika na zpracování fotomateriálu), Konica Minolta Business Solutions Czech (faxy, kopírky a fototechnika), Olympus C&S (lékařské přístroje a fototechnika), Panasonic CR (kancelářská technika), Sony Czech (elektronika), Toyota Motor Czech (automobily) a další.

Na vzájemném obchodu v obou směrech, včetně spolupráce na třetích trzích se významně podílejí japonské tradingové společnosti. Jedenáct z nich má v ČR v současné době svá zastoupení, a to včetně pěti největších, jimiž jsou Mitsubishi Corporation, Mitsui & Co., Itochu Corporation, Sumitomo Corporation a Marubeni Corporation. Mezi menší patří Toyota Tsusho Europe S.A. a Meiwa Sales, Co.

Společnost Meiwa Corporation bývala téměř výhradním dovozcem českého skla (od roku 1972), v roce 2001 ale prošla vnitřní restrukturalizací, v jejímž rámci bylo nákupní oddělení firmy přiřazeno k dceřinné společnosti Meiwa Sales, Co. Meiwa Corporation také uzavřela svoji pobočku - organizační složku v Liberci a v tomto městě má nyní pobočku společnost Meiwa Sales.

Chmel, slad a a další výrobky z ČR do Japonska dováží např. Mitsubishi Corporation, zařízení pro minipivovary dováží firma Kanematsu (KGK)Corporation. Pivo Plzeňský Prazdroj dováží japonská firma Nippon Beer KK., pivo Budvar dováží malá japonská firma Ikon, nejrůznější druhy piva od lokálních českých pivovarů (včetně piva Velvet) dováží další malá japonská firma Pštros. Becherovku dováží Union Liquors Co. Minerálky Mattoni do Japonska dováží firma Global Water K.K.

Přímé japonské investice v ČR

V roce 2010 pokračuje příliv japonských zahraničních investic do České republiky. Některé projekty, které byly v důsledku celosvětové hospodářské a finanční krize odloženy na pozdější dobu, byly oživeny a objevily se projekty nové, takže celkově je patrný trend relativního nárůstu zájmu ze strany japonských subjektů (zejména od začátku japonského fiskálního roku, tj. od dubna 2010).

Kumulovaná hodnota japonských investic dosáhla v srpnu 2010 již více než 3,1 mld. USD. Celkem 256 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 45 tisíc zaměstnanců a počet japonských výrobních firem na území ČR je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU. ČR usiluje, aby nové japonské investice směřovaly především do oblastí moderních technologií, tj. do oblastí s vysokým ekonomickým potenciálem. Z uvedeného celkového počtu se 92 japonských společností v ČR zabývá výrobou a 9 firem výzkumem a vývojem (z toho 6 firem se zabývá oběma činnostmi - jsou zahrnuty v obou číslech). Japonsko je na jednom z předních míst v přílivu investic do ČR.

Největší japonskou investicí v ČR je společný projekt automobilek Toyota Motor Corporation a Peugeot Citroën. Kolínský závod TPCA na výrobu osobních automobilů, který byl oficiálně otevřen 31. 5. 2005, je výší investice přes 1 mld. eur jedním z největších investičních projektů ve střední Evropě a ČR přináší kromě cca 3 000 přímých pracovních míst i dalších cca 7 000 pracovních míst v návazných službách a u subdodavatelů.

Na jaře roku 2006 otevřel v Praze svoji pobočku jeden z největších světových bankovních ústavů Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ. Hlavními klienty banky jsou japonské společnosti v ČR a ve středoevropském regionu.

Více informací lze nalézt na stránkách CzechInvest: http://www.czechinvest.org/.

Struktura exportu a importu služeb

Tradičně největší položkou, která přispívá k příjmové části bilance služeb, je cestovní ruch. Tato položka je rovněž velmi proměnlivá, ale pravidelně tvoří mezi 75 – 90 % celkových příjmů. Druhou velkou položkou je doprava.

Drtivá většina služeb je nabízena nebo poptávána na území ČR. Jen malá část na území Japonska. Tento fakt je dán především:

  • přítomností 256 japonských firem v ČR
  • přítomností pouhých 4 českých firem v Japonsku (shodou okolností všechny tyto firmy jsou do značné míry spojeny s poskytováním služeb - viz níže)
  • cestovním ruchem, který je jednoznačně asymetrický ve prospěch ČR

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium

Obchodně-ekonomický úsek (OEÚ) ZÚ Tokio v minulých letech zaznamenával poptávky po službách jen zřídka. Nejčastěji jsou poptávky orientované na vývoj nových technologií, zejména z oblasti ochrany životního prostředí, zpracování odpadů, alternativní energie, realitní služby apod. Poptávající firmy někdy nabízejí i spoluúčast na dokončení vývoje výrobků (např. v oblasti softwaru).

České firmy působící v oblasti služeb v Japonsku

  1. Moravia IT

    V roce 2004 úspěšně vstoupila na japonský trh česká firma Moravia IT. Mezi hlavní aktivity Moravia IT patří lokalizace softwaru, testování výrobků, internacionalizace, technické překlady apod. Více informací lze nalézt na webových stránkách firmy: http://www.moraviaworldwide.com/.

  2. Elmarco

    V květnu 2006 zahájila činnost pobočka české firmy Elmarco v Japonsku. Elmarco s.r.o. je rychle se rozvíjející společnost působící v nanovlákenném a polovodičovém průmyslu. Společně s odborníky Technické univerzity v Liberci se podílí na vývoji světově unikátního zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku. Hlavní výrobní program pro polovodičový průmysl je zaměřen na výrobu systémů pro dávkování chemikálií. Elmarco vstupuje na japonský trh jako první česká přímá zahraniční investice v oblasti hi-tech. Její hlavní aktivity v Japonsku směřují především do R&D v oblasti nanotechnologií a rozvoji obchodní sítě v oblasti Asie a Pacifiku. Více informací lze najít na http://www.elmarco.cz/.

  3. Zoner software

    V srpnu 2006 zahájila v Osace činnost pobočka brněnské firmy Zoner software, s.r.o. Zoner se zabývá vývojem, výzkumem a distribucí softwaru, rovněž poskytuje internetové služby (prezentace na internetu, e-commerce apod.). Více informací lze získat na internetových stránkách www.zoner.cz nebo http://www.zoner.jp/.

  4. INSTAR ITS Japan, Inc.

    V květnu 2008 byl založen společný podnik INSTAR ITS Inc., který bude dodávat japonským firmám komplexní řešení energetického managementu. Sídlo společnosti se nachází v prefektuře Hyogo ve městě Kakogawa. Více informací lze nálezt na internetových stránkách http://www.instar.jp/.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh

ZÚ Tokio ani české firmy působící v Japonsku nezaznamenaly žádné překážky, které by se daly hodnotit jako diskriminační vůči určitým zahraničním subjektům. Uvolňování obchodu se službami se děje v rámci GATS na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Poslední kolo liberalizace proběhlo z japonské strany v červnu 2005 a zahrnovalo např. audiovizuální služby, technické testování a analytické služby, inženýrské služby (v oboru petrochemie), služby daňového poradenství apod. Celý text je možné získat na následujících stránkách japonského Ministerstva zahraničních věcí: http://www.mofa.go.jp/policy/economy/wto/offer0507.html

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

Japonsko je pro české poskytovatele služeb zajímavý a perspektivní trh i přes to, že je obtížné na něj proniknout, a že je velmi náročný na čas i na vynaložené úsilí navázat nové obchodní vazby s japonskými partnery. Japonsko nabízí celou řadu oborů, které mohou být do budoucna pro české firmy zajímavé. Stárnoucí populace dává vznikat velkému sektoru služeb pro seniory, kteří, jak známo, drží v rukou většinu japonských úspor. Jinými rychle se rozvíjejícími obory jsou vývoj softwaru (bezpečnost, hry, software do mobilních telefonů a i-podů apod.) a lokalizace softwaru, manuálů atd. Výhodou těchto služeb je malá kapitálová náročnost na provoz pobočky v Japonsku. Firmy obvykle dávají přednost zpracování poptávky v ústředí firmy v ČR a japonská pobočka slouží jen jako distributor a marketingové a reklamační centrum.

Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Dle českých statistik činil v roce 2009 český vývoz do ČLR 844 milionů USD, dovoz z ČLR dosáhl výše 10.591 milionů USD. Obrat oproti loňskému roku klesl na 11.435 mil. USD při záporném saldu ČR ve výši 9.747 mil. USD.

Vývoj vzájemného obchodu mezi ČR a ČLR

Rok Vývoz z ČR do ČLR Dovoz z ČLR do ČR Obrat Saldo
(v mil. USD) (v %) (v mil. USD) (v %) (v mil. USD) (v %) (v mil. USD) (v %)
2010* 655,473 42,9 7 406,252 28,6 8 061,725 29,6 -6 750,779 27,3
2009 843,886 9,2 10 591,490 -15,1 11 435,376 -15,5 -9 747,604 -16,5
2008 773,013 11,8 12 470,949 36,4 13 243,962 34,7 -11 667,936 38,0
2007 691,653 78,1 9 144,046 65,0 9 835,699 65,9 -8 452,393 64,1
2006 388,360 27,3 5 540,227 38,4 5 928,587 37,6 -5 151,867 39,3
2005 304,974 14,3 4 002,232 15,2 4 307,206 15,2 4 307,206 15,3
2004 266,819 12,9 3 472,947 33,0 3 739,766 31,3 -3 206,128 35,7

*Údaje za období 1-7/2010
Zdroj: MPO

Značné saldo obchodu v neprospěch ČR je setrvalým problémem obchodních vztahů s ČLR, především proto, že je způsobeno mj. ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh. V roce 2009 sice poprvé došlo ke zpomalení růstu tohoto salda a výsledný deficit se snížil téměř o osmnáct procent oproti roku 2008, nicméně vývoj podle aktuálních dat za rok 2010 ukazuje, že tendence růstu záporného deficitu bude obnovena. Specifickým momentem je skutečnost, že čínské zboží se do ČR dostává přes další země formou reexportů. Podle informací ZÚ Peking se české zboží do ČLR dováželo také přes cca 20 dalších zemí, z nichž nejdůležitější byly SRN, Rusko, Rakousko a Nizozemí, stejně tak se čínské zboží do ČR reexportovalo přes cca 75 zemí (nejdůležitější byly výše jmenované země plus Tchaj-wan a Velká Británie).

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura obchodu mezi ČR a ČLR v roce 2009 (dle nomenklatury SITC (1))

Zkrácený název tříd Obrat Vývoz z ČR Dovoz do ČR Saldo
(v mil. USD)
Potraviny a živá zvířata 82 174 4 578 77 596 -73 018
Nápoje a tabák 2 944 1 455 1 489 -34
Surové materiály (s výjimkou paliv) 99 361 58 680 40 681 17 999
Nerostná paliva, mazadla 3 121 2 311 0,810 1 501
Živočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky 0,325 0 0,325 -0,325
Chemikálie 230 180 66 546 163 634 -97 088
Tržní výrobky 789 771 122 914 666 857 -543 943
Stroje a přepravní zařízení 7 754 564 495 444 7 259 120 -6 763 676
Různé průmyslové výrobky 2 472 891 91 958 2 380 933 -2 288 975
Komodity jinde nezatříděné 0,044 0 0,044 -0,044
Celkem 11 435 375 843 886 10 591 489 -9 747 603

Vývoj komoditní struktury obchodu mezi ČR a ČLR (srovnání 2008 a 2009, v mil. USD)

Zkrácený název tříd Obrat Vývoz z ČR Dovoz do ČR
(v %)
Potraviny a živá zvířata -21,9 37,2 -23,8
Nápoje a tabák 32,5 313,6 -15,3
Surové materiály (s výjimkou paliv) 66,8 346,2 -4,6
Nerostná paliva, mazadla 30,7 46,7 -0,4
Živočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky 0,6 - 0,6
Chemikálie -11,5 63,6 -25,4
Tržní výrobky -30,7 22,9 -35,9
Stroje a přepravní zařízení -11,2 -9,3 -11,3
Různé průmyslové výrobky -16,3 34,5 -16,5
Komodity jinde nezatříděné 7,3 - 7,3

Zdroj: ČSÚ

Ve struktuře českého vývozu hrají dominantní roli stroje a přepravní zařízení, tržní výrobky a různé průmyslové výrobky, z ČLR se především dovážely stroje a přepravní zařízení, různé průmyslové výrobky a tržní výrobky. V českém vývozu enormního růstu v roce 2009 dosáhly minerály, chemikálie a nerostná paliva, navzdory takřka ztrojnásobení objemu vývozu nápojů a tabáku (zejména pivo, alkohol a minerální vody) je výše exportu do ČLR stále velmi nízká.

Vybrané nejdůležitější položky českého exportu do ČLR (rok 2009)

Zboží Objem
(v mil. USD)
Hřídele, aj. převodové převody, kola ozubené apod. 71 207
Části, součásti vozidel motorových, osobních, aj. traktorů 44 006
Odpad šrot měděný 40 224
Části strojů psacích počítacích, aut. zprac. dat 29 595
Části, součásti pro motory pístové 26 366
Zámky i visací závěry klíče z kovů obecných 26 113
Čerpadla i se zařízením měřícím, zdviže na kapaliny 25 499
Přístr., radiolok. ap radiové pro řízení dálkové 24 535
Části součásti vozidel žel. aj dopravy kolej. 18 299
Části přístrojů k ochraně ap. obvodů rozvaděčů aj . 18 137

Zdroj: ČSÚ (HS4)

Deset nejdůležitějších položek čínského vývozu do ČR (rok 2009)

Zboží Objem
(v mil. USD)
Části strojů psacích, počítacích pro automatické zprac. dat 1 618 635
Stroje pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ap. 1 564 781
Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizí 704 655
Diody tranzistory ap zařízení polovodičová aj 572 734
Disky, pásky aj. média pro záznam zvuku, obrazu apod., ne HS 37 485 957
Přístroje telefonní, ostatní přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jn. 467 272
Části součásti gramofonů magnetofonů video 228 307
Stroje, přístroje pro tisk s pomůckami HS 8442 (vč. kopírek, faxů); části 188 296
Transformátory, elektrické měniče, statické induktory 186 822
Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní 184 333

Zdroj: ČSÚ (HS4)

Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Spotřební zboží

V poslední době dramaticky roste kupní síla průměrné čínské domácnosti. To se projevuje mimo jiné hlubokou přeměnou v preferencích spotřebitelského chování většiny Číňanů – čínský trh s luxusním zbožím dosáhl hodnoty 9,4 miliard dolarů a zařadil se tak na druhé místo hned za USA (při současném tempu růstu však americký trh do pěti let překoná). O 18 procent vzrostl ve srovnání s minulým rokem prodej sportovního vybavení a oděvů. Další zvýšení spotřební poptávky pak nepochybně přinese také chystaná reforma sociálního a zdravotního pojištění – obava o sociální jistoty, kterou by měla reforma rozptýlit, nutí čínské domácnosti neúměrně spořit; téměř 40 procent jejich disponibilního příjmu (např. v USA se tato hodnota dlouhodobě pohybuje mezi 10-15 procenty). Cílem čínských plánovačů je dostat tyto peníze do oběhu a odlehčit tak ekonomice příliš tažené exporty. Pokud se toto podaří, mohlo by to znamenat další dramatický nárůst poptávky po spotřebním zboží.

Potraviny

Specifickým typem spotřebního zboží, které má v Číně potenciál uspět, jsou nepochybně tradiční evropské potraviny a potraviny vysokých jakostních standardů. Například konzumace vína stoupla v roce 2009 meziročně o 32 procent (zvyšující se trend však zaznamenala spotřeba vína také v předchozích letech), v roce 2008 překonala Čína ve spotřebě piva dosavadní jedničku USA (ačkoli Číňané v minulosti pivo téměř nepili). Obavy čínských konzumentů z bezpečnosti domácích potravinových produktů (jako důsledek melaminových afér a skandálu s přidávanými hormony do mléčných výrobků) představují další příležitost pro importované – byť dražší – substituty.

Důlní technika

Přes veškerou snahu o využití alternativních energií získává Čína i dnes téměř 70 procent energie z uhlí (USA pouze cca 49 procent). Zabezpečení dodávky uhlí tedy vyžaduje obrovské nasazení pracovní síly – specifickým čínským pojmem jsou nelegální doly, kde horníci často dobývají uhlí v téměř středověkých podmínkách. Naprosto nevyhovující pracovní podmínky si pak účtují krutou daň – v roce 2009 zemřelo v čínských dolech 2 631 horníků, zatímco v USA pouze 18 (větší vypovídací hodnotu má pak poměr jednoho úmrtí na vytěžený 1 milion tun, kde však Čína opět prohrává s USA v poměru 1:37!). Vysoká úmrtnost horníků, nemyslitelná v jakékoli „západní“ zemi, také již několik let okupuje titulní stránky nejvlivnějších médií, i proto dochází rovněž ke změnám na legislativní úrovni, kde se dramaticky zvyšují náhrady, které zaměstnavatel vyplácí za pracovní úrazy a úmrtí horníkovi resp. jeho rodině. Je tak nepochybné, že na trhu bude stále více nacházet uplatnění technika, která zraněním a nebo dokonce úmrtím zabraňuje. Toto tvrzení podporuje také prohlášení State Administration of Coal Mine Safety Supervision, podle kterého bude Čína v následujících letech investovat 6 miliard USD do modernizace bezpečnostního vybavené vybavení ve státem vlastněných dolech.

Služby

Kvalita služeb v Číně neroste ani zdaleka tak rychle, jako kvalita zboží. Kvalitně poskytnuté služby jsou tak stále vysoce poptávaným zbožím. Samozřejmě, velká část služeb je v rámci mezinárodním měřítku neobchodovatelných, stále však existuje řada služeb, které „na dálku“ poskytovat lze. Například služby architektů (v Šanghaji působí již dlouho etablovaná dvojice českých architektů manželů Bendových), služby projekčních kanceláří (v ČLR opět již delší dobu přítomný Chemoprojekt) nebo energetických auditorů. Perspektivní jsou však také audiovizuální služby (tvorba animovaných filmů) a finanční služby, které v podobě poskytování spotřebitelských úvěrů v ČLR úspěšně nabízí PPF Home Credit, nebo projekty v oblasti nemovitostí.

Obnovitelné zdroje

Čína si v této oblasti vytyčila za cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů ze 6 procent v roce 2006 na 15 v roce 2020. Je bezpochyby perspektivním odvětví, nicméně vzhledem k zaměření vládních investic do této oblasti (resp. na podporu výrobců zařízení sloužících k ochraně životního prostředí) a extrémní konkurencí ze strany jiných zahraničních výrobců je to také oblast, ve které se prosadí jen výrobky unikátní a s nejvyšší přidanou hodnotou. Potenciál mají specializovaná zařízení sloužící k čištění vod a zařízení a technologie, které se zaměřují na řešení specifických čínských problémů (kupř. otázky eroze a s tím spojené zalesňování). Velký potenciál mají také výrobky, které jsou spojeny s prevencí katastrof nebo s následným odstraňování a minimalizací škod (tedy ochrana životního prostředí v širším smyslu), ať již jde o mobilní čističky vody, balírny vody, protipovodňové hráze či protipovodňové vybavení.

Nové technologie

Čínský zájem o nové, vysoce rozvinuté technologie v různých oborech představuje šanci pro inovativní české podniky a instituce, zabývající se výzkumem a praktickou aplikací. Mezi favority patří kupř. nanotechnologie s širokým záběrem možného využití, biotechnologie, nové materiály. Pro rozvoj těchto oborů s velkým potenciálem vyrůstají v jednotlivých provinciích a městech rozvojové a technologické zóny, které se těší podpoře jak centrální, tak i lokální administrativy.

Firmy ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Firmy

  • Škoda Praha (energetické strojírenství)
  • Vítkovice a.s. (těžké strojírenství, zalomené hřídele těžké výkovky a odlitky, ekologické strojírenství)
  • Škoda Auto, a.s. (firma prodala licenci na výrobu aut Škoda Octavia čínsko–německému joint-venture Shanghai Volkswagen, výroba byla zahájena v červnu 2007)
  • PPF, a.s. (poskytování finančních služeb, projekt spotřebitelského financování Home Credit, investiční divize, dle dostupných údajů největší český investor)
  • LINET (firma vyhrála v prosinci 2004 tendr organizovaný Ministerstvem zdravotnictví na dodávku elektrických nemocničních postelí, postele byly dodány a postupně instalovány do cca 70 nemocnic na různých místech ČLR)
  • AGROFERT (vývoz chemických výrobků – kaprolaktam, titanová běloba, naftalen, firma se řadí v poslední době pravidelně mezi největší vývozce z ČR na čínský trh)
  • První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. (dodávky průběžných plynových turbín sloužící jako generátory vzduchu pro startovací systémy letadel, zařízení pro klimatizaci a proudové motory typu TJ 100. PBS, poprodejní servis)
  • TEDOM, s.r.o (firma realizuje projekty na výrobu bioplynu z biologických odpadů a výstavbu kogeneračních jednotek na výrobu energie z bioplynu)
  • Evektor-Aerotechnik (firma sídlí v městě Qingdao v provincii Shandong, prodala licenci na výrobu ultralehkého letadla EV-97)
  • BVV Veletrhy Brno (v ČLR je firma zastupována tchajwanskou společností Kaigo, resp. její šanghajská kancelář, BVV s firmou Kaigo každoročně za pomoci ZÚ Peking a GK Šanghaj prezentují v Pekingu a Šanghaji brněnské výstaviště)
  • Moser, Halama, Egermann (zastoupení prostřednictvím čínských partnerů)
  • VAE CONTROLS Ostrava (prodej zařízení pro petrochemický průmysl prostřednictvím čínských zástupců)
  • Chemoprojekt (projektování a dodávky technologií pro chemický a petrochemický průmysl)
  • ECM Group (developerské projekty - úspěšná akvizice dvou budov ve výstavbě v městské části Zhongguancun v Pekingu, jedna z největších českých investic v ČLR)
  • Ferrit (v roce 2007 firma prodala první důlní zařízení do ČLR a v roce 2008 založila svou kancelář v Pekingu)
  • Green Gas International BV (projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie /důlní plyny, skládkové plyny/ a ochrany životního prostředí)
  • WIKOV (reprezentační kancelář v Pekingu, výroba větrných elektráren)
  • Albion Group (dovoz a distribuce Karlovarské Becherovky do ČLR)
  • LASVIT (prodej skleněných výrobků dle vlastního designu, vybavení hotelů, kancelářských budov apod.)
  • Alpine Pro (výroba outdoorového vybavení, oblečení apod.)

Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Poptávek po českém zboží od čínských partnerů nepřichází na zastupitelský úřad mnoho. Všechny obchodně-ekonomický úsek zpracovává a zveřejňuje na internetové stránce BusinessInfo (http://www.businessinfo.cz/) nebo je předává přímo českým firmám. V některých případech je postupuje též kanceláři Czechtrade v Šanghaji nebo v Chengdu. Většinou čínští zákazníci kontaktují zastoupení našich firem přímo.

Poptávky jsou především z těchto oblastí: obráběcí stroje a nástroje včetně dílů, pivo, cukr, mléčné výrobky, sklo, bižuterie apod.

Pokud jde o poptávky z České republiky, ve velké většině se jedná o žádosti na sehnání čínského partnera za účelem dovozu do ČR. Firem, které by chtěly najít čínského partnera pro export svých výrobků do ČLR, je zpravidla méně, postupně se však jejich počet zvyšuje i v souvislosti se stále ještě citelnými dopady celosvětové krize. Jedná se o nabídky spotřebního zboží, energetických zařízení, obráběcích strojů, důlních strojů, potravinářských strojů, průmyslových výrobků aj.

Pokud jde o výrobní kooperaci v ČLR, ze strany čínských podniků je obrovský zájem o výrobu nejrůznějšího zboží. Předpokládají však kapitálově silného partnera, který si může dovolit jen zisk malý nebo v delší perspektivě, a proto jejich nabídky nebývají vhodné pro české podniky. Naopak z české strany, když firma zamýšlela vyrábět v ČLR, většinou měla již delší tradici působení na místním trhu a partnery na čínské straně si zvolila podle svých předchozích zkušeností.

Vzájemná výměna v oblasti služeb

Dle českých statistik v roce 2009 činily příjmy z exportu služeb týkající se teritoria ČLR 1 692,0 mil. CZK (vzrůst o 25 procent) a výdaje za dovezené služby 8 270,9 mil. CZK (pokles o 8 procent), ve vzájemné bilanci dosáhla ČR s ČLR záporného salda ve výši 6 578,9 mil. CZK.

Vývoj vzájemné výměny v oblasti služeb mezi ČR a ČLR

Položka Příjmy Výdaje Saldo
(v mil. CZK)
Doprava, z toho: 642,5 8 036,0 -7 389,8
- námořní doprava 66,2 93,0 -26,8
- letecká doprava 343,8 1 073,7 -729,9
- silniční doprava 166,0 5 688,8 -5 522,8
- železniční doprava 62,5 1 173,4 -1 110,9
Cestovní ruch, z toho: 1 112,8 34,4 1 078,5
- soukromé cesty 739,6 34,4 705,3
- pracovní cesty 373,2 0,0 373,2
Ostatní služby, z toho: -67,0 200,4 -267,5
- služby výpočetní techniky a informační služby 29,4 1,9 27,5
- různé obchodní, odborné a technické služby 52,9 77,0 -24,1
- obchodní operace se zbožím a ostatní služby související s obchodem -168,8 72,8 -241,5
Služby celkem 1 692,0 8 270,9 -6 578,9

Zdroj: ČNB

Nejvíce se na bilanci služeb podílely dopravní služby a cestovní ruch, přičemž v oblasti dopravních služeb ČR zaznamenala největší deficit.

V teritoriu úspěšně působí kupř. následující firmy v oblasti služeb:

  • BVV Veletrhy Brno (společnost v ČLR zastupuje tchajwanská společnost Kaigo, resp. její šanghajská kancelář)
  • ECM (developerská společnost)
  • PPF (finanční služby)

Na ZÚ Peking se poskytovatelé služeb obracejí jen v ojedinělých případech. Jednalo se např. o IT firmu nabízející webový design, poskytování tlumočnických, překladatelských a právních služeb.

V případě zájmu o založení kanceláře se musí absolvovat v ČLR složitá a zdlouhavá procedura při zakládání reprezentativních kanceláří či společných firem, rovněž v některých případech jsou vyžadovány velké nároky na výši počátečního kapitálu.

Mezi perspektivní oblasti patří:

  • Informační technologie - dle plánů 11. pětiletky (2006 – 2010) se mají v ekonomice i ve společnosti ve větší míře aplikovat informační technologie. Počet uživatelů internetu v roce 2009 dosáhl 384 mil. osob, což je téměř jedna čtvrtina populace. Předpokládá se, že bude dále růst zájem o internetové služby a to především prostřednictvím mobilních telefonů.
  • Cestovní ruch - dle odhadů China National Tourism Administration poroste celkový turistický průmysl v ČLR v roce 2010 o 11 procent s tím, že počet čínských cestovatelů do zahraničí překročí 54 mil. Dle zmiňované China National Tourism Administration se ČLR navíc stane do roku 2015 největším zdrojem turistů na světě.
  • Poradenství v oblasti ochrany životního prostředí - jedním z problémů ČLR je díky jejímu rychlému vývoji zhoršující se stav životního prostředí, znečištění vody, vzduchu i půdy a s tím spojené zdravotní obtíže obyvatelstva.
  • Poradenství v oblasti energetického auditu – zapadá do snah Číny snižovat energetickou náročnost průmyslu, spotřebičů (a tedy i budov).
  • Poradenství v oblasti bezpečnosti práce v uhelných dolech - v důsledku mimořádně naléhavých potřeb, obrovského objemu nerostných surovin a velmi slabě nastavených a kontrolovaných standardů bezpečnosti práce dochází k neobyčejně vysokému počtu nehod v průmyslových zařízeních, především v uhelných dolech.

Korejská republika: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Celkový objem vzájemného obchodu mezi ČR a KR se od ledna do srpna roku 2010 zvýšil o více jak 30 % (v porovnání se stejným obdobím předchozího roku ). Objemem obratu se Korejská republika v současné době řadí na 18. místo, což je nejlepší umístěníod roku 1993. Dosažený objem obratu (vyšší než např. Turecko, Ukrajina nebo Brazílie) řadí KR na třetí místo mezi asijskými zeměmi, a to hned za ČLR a Japonskem. KR je navíc čtvrtým největším investorem v ČR a současně továrna na výrobu automobilů v Nošovicích (Hyundai Motor Company) je doposud historicky největší investicí jedné společnosti v ČR.

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Rok Obrat Vývoz z ČR Dovoz do ČR Saldo pro ČR
(v tis. USD)
2005 707 585 96 689 610 897 -514 208
2006 823 451 117 368 706 083 -588 715
2007 1 277 769 226 470 1 051 299 -824 829
2008 1 764 355 269 251 1 495 104 - 1 225 853
2009 1 660 874 265 837 1 395 037 - 1 129 200

Zdroj: ČSÚ

Důsledky krize se projevily i ve vzájemném obchodu s KR, jehož objem se v roce 2009 snížil oproti předcházejícímu roku o 12 %. Vývoz klesl ve stejném období o 13,7 % a dovoz o 11,8 %.

V první polovíně roku 2010 vzájemná obchodní výměna opět rostla a to o 31,7% (v porovnání se stejným obdobím předchozího roku). V srpnu dosáhla objemu 1,421 milardy USD. Z toho dovoz činil 1,251 miliardy USD a vývoz 169 milionů USD.

Vzájemný obchod podle korejských statistik (KOTIS)

Rok Obrat Dovoz do ČR Vývoz z ČR Saldo
(v tis. USD)
2005 488 658 149 867 338 791 -188 924
2006 822 848 258 806 564 042 -305 236
2007 1 335 994 369 123 966 871 -597 748
2008 1 224 321 395 433 829 338 -434 001
2009 1 108 683 337 218 771 465 -434 247

Obrat ve třetím čtvrtletí roku 2010 dosáhl podle korejských statistik (zdroj statistia EK) 1,1 milardy USD, z toho vývoz z KR do ČR činil 771 milionů a dovoz z ČR do KR 337 milionů.

České a korejské statistiky vykazují zásadní rozdíly v obou směrech obchodu. Hlavním rozdíl je v evidování reexportů, kdy korejská strana do vývozů zboží z ČR zahrnuje všechny výrobky dle země původu a naopak při svém vývozu bere za směrodatné pro statistické výkaznictví místo (zemi) určení - např. Německo, Nizozemí.

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Hlavní exportní položky ČR v roce 2009 (podle HS 4)

Položka Vývoz z ČR
(v tis. USD) (v %)
Hřídele převodové, převody, kola ozubené, setrvačníky ap. 37 765 14,2
Hračky ost., modely zmenšené ap. na hraní i mechanické, skládanky 23 933 9,00
Odpad, šrot měděný 11 170 4,20
Čerpadla i se zařízením měřícím, zdviže na kapaliny 15 831 5,95
Kohouty, ventily aj. potrubí 11 383 4,28
Části vozidel železničních aj. 12 043 4,53
Části, součásti traktorů, vozidel motor. osobních, nákladních ap. 11 915 4,48
Sklo ve tvaru kuliček, tyčí aj. 10 297 3,87
Oleje minerální a z nerostl. 10 675 4,21
Části, součásti strojů obráběcích 9 942 3,74

Zdroj: ČSÚ - http://dw.czso.cz/

10 položek z celkového vývozu tvoří 58,5%. Komoditní struktura vývozu se podstatněji nezměnila i v roce 2009. Novou položkou je pouze kategorie 8607 – části železničních vozidel a 7002 - sklo ve tvaru kuliček.

Hlavní importní položky ČR v roce 2008 (podle HS 4)

Položka Dovoz do ČR
(v tis. USD) (v %)
Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizních, rozhlasových 134 503 10,00
Přijímače televizní i kombinované 64 095 4,77
Auta osobní 84 563 6,29
Části, součásti traktorů, motor. vozidel 231 465 17,21
Zařázení pro automatické zprac. dat 76 320 5,67
Části strojů psacích 72 211 5,37
Vlákna optická 58 201 4,33
Přístroje elektrické pro telefonii 44 301 3,29
Nástroje vyměnitelné pro nářadí ruční 37 677 2,80

Zdroj: ČSÚ - http://dw.czso.cz/

10 položek z celkového dovozu tvoří téměř 66 %.

Pokud jde o dovoz, zde můžeme na rozdíl od exportu, pozorovat v roce 2009 velmi podstatné změny v komoditní struktuře. Téměř o 200 % (!!!)oproti roku 2008 vzorstl objem u položky 8707 části vozidel motorových a ostatních. Nárůst souvisí se spuštěním továrny Huyndai v Nošovicích do plného provozu v dubnu 2009. Rovněž dovoz osobních automobilů se zvýšil o 100 % (!!!), což svědčí o velké konkurenceschopnosti korejských značek na českém trhu.

Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Korejské firmy jeví zájem o rozvíjení obchodních vztahů se zeměmi střední Evropy, včetně ČR, jejich zájem je však především motivován snahou exportovat - největšími položkami vzájemného obchodu jsou korejské osobní vozy, mobilní telefony a domácí elektronika (bílá technika, audio-video, PC+doplňky). Vláda KR vybízí při dovozu k větší diverzifikaci dodavatelů s cílem omezit závislost na Japonsku a Číně a zpomalovat prudce rostoucí obchodní přebytek. Z objektivních důvodů, jako je vzdálenost, velikost a specifičnost trhu, podobná komoditní výrobní struktura i bezprostřední geografická blízkost velkých a tradičních obchodních partnerů (Čína, Japonsko), jsou možnosti českého exportu poněkud limitovány. Na druhé straně však kvalitní a konkurenceschopné výrobky z ČR, podpořené propracovaným marketingem, mají velkou perspektivu na náročném korejském trhu uspět. Při pronikání na korejský trh lze doporučit v první řadě účast na některé z výstavnických akcí – ať již na specializovaných veletrzích nebo např. na mezinárodním veletrhu spotřebního zboží, kde lze nejen objektivně porovnat konkurenci a možnou úspěšnost svého výrobního sortimentu na místním trhu, ale i navázat nezbytné přímé kontakty a vazby.

Jistým impulsem pro další zintenzivnění obchodních vztahů je přímé letecké spojení mezi Soulem a Prahou (od 15. 5. 2004), po jehož zavedení se zvýšilo a dále rychle zvyšuje povědomí o České republice. Větším impulsem ale bude investice automobilky Hyundai Motor Co., jejíž rozhodnutí investovat v ČR vedlo k podobnému rozhodnutí řady jejích subdodavatelů a zřejmě povede k zesílenému zájmu i dalších korejských firem o ČR.

Ve strojírenské oblasti získaly české firmy již v minulosti určité zkušenosti s dodávkami pro korejský loďařský průmysl (ocelářské výrobky, hřídele). Vzhledem k růstovému trendu výroby v korejských loděnicích má tato oblast další potenciál. Jako problém se však ukazuje omezená výrobní kapacita tradičních českých výrobců, která i přes eminentní zájem korejských firem neumožňuje růst exportu v této oblasti.

V oblasti silného korejského automobilového průmyslu by se mohli čeští výrobci rovněž uplatnit, neboť část komponentů je do KR dovážena. Subdodávky do výrobního závodu KIA v Žilině mohou být např. dobrou referencí pro nabídku obchodní spolupráce a vývoz do KR.

Setrvalý zájem je o obchod s českým sklem a křišťálovými výrobky. Na trhu sice existují domácí výrobci a konkurencí je i levné čínské sklo, ale korejský spotřebitel je schopen ocenit kvalitu a tradici české provenience. Existuje i zájem o český porcelán a keramiku.

Také tradiční a světoznámé české pivovarnictví má přes velkou konkurenci možnost dalšího růstu Do KR začínají pronikat čeští výrobci piva, jehož obliba zvláště mezi mladší generací prudce vzrůstá. Z ČR jsou dovážené pouze dvě značky – Plzeňský Prazdroj a novopacké pivo Brouczech. Exportní možnosti většiny známých českých pivovarů jsou v této oblasti ale limitovány strategickými plány zahraničních majitelů, kteří rozhodují o jejich exportní politice (např. vztah pivovar Beck a Pivovary Staropramen a.s.).

V této souvislosti se také jeví jisté možnosti pro české výrobce zařízení pro malé pivovary či minipivovarů, neboť v r. 2002 byly odbourány legislativní překážky pro dovoz těchto zařízení. V KR jsou jimi vybavovány především hotelové restaurace, ale roste i počet běžných restaurací s vlastním minipivovarem.

Dlouhodobě vykazují korejské firmy zájem o dovoz výrobků v následujících oblastech: sklo, bižuterie, porcelán, strojírenské výrobky, armatury a chemický průmysl.

Perspektivní položky českého exportu do KR - rekapitulace

Výběr obsahuje jednak tradiční průmyslové obory, v nichž má KR dlouhodobý zájem o spolupráci. Druhou oblastí jsou obory, které byly novou administrativou vytipovány jako “nové” hnací motory růstu ekonomiky a jejichž rozvoj bude podpořen státem.

Tradiční obory
  • Strojírenství – subdodávky pro stěžejní obory zpracovatelského průmyslu, tj. dodávky pro loďařský průmysl (hřídele, výrobky z oceli atd.). Poptávka je i po strojních zařízeních používaných pro výrobu automobilových součástí.
  • Elektronika – subdodávky pro výrobu polovodičů, elektronických přístrojů a přístrojů mobilní komunikace
  • Spotřební zboží - bižuterie a polotovary pro její výrobu, sklářská produkce (zejména domácenské sklo)
  • Chemický průmysl – suroviny a polotovary
  • Obranný průmysl
Nové obory
  • Energetika byla vybrána jako jeden ze stěžejních oborů pro příštích pět let. KR je závislá na dovozu surovin a vzhledem k neustále rostoucím cenám surovin na světovém trhu se vláda rozhodla podporovat všechny aktivity směřující ke snížení závislosti KR na dovozu surovin. Jednou z těchto cest je výstavba především jaderných elektráren. Nicméně i otázce větrných elektráren je věnována velká pozornost. ČR se může podílet především subdodávkami pro jejich výstavbu.
  • Hi-tech obory – informační technologie, biotechnologie, nanotechnologie, robotika - to jsou perspektivní obory, které se mají stát budoucími "hnacími motory" korejské ekonomiky a o jejichž růst se má korejský export v budoucnosti opírat. I zde se naskýtá příležitost pro české firmy podílet se formou subdodávek (komponenty) na rostoucí výrobě.
  • Obory související s ochranou klimatu a životního prostřední. Korejská vláda vytyčila na rok 2009 plán pod názvem „Green New Deal“, který zahrnuje několik projektů, které mají přispět k oživení ekonomiky a vytvoření nových pracovních míst a současně kladou důraz na rozvoj ekologicky šetrných technologií a ochranu životního prostředí. Projekty se týkají především výstavby nových vodních cest, přehrad, obnovitelných zdrojů energií ekologicky šetrných vládních budov.

Firmy ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Dne 7. 7. 2006 byla v ČR registrována firma Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. Nová továrna postavená v průmyslové zóně Nošovice vyrábí zkušebně od r. 2008 zpočátku 200 000, později až 300 000 osobních automobilů ročně. V návaznosti na tento projekt do ČR už vstoupili nebo se chystají další korejští investoři. Společnost SungWoo Hitech, s.r.o., je v ČR registrována od srpna 2005 a buduje v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová závod na výrobu plechů a lisovaných dílů pro automobilový průmysl. Kromě této společnosti je v ČR registrováno přibližně 15 dalších dodavatelů firmu Hyundai.

Jedinou předchozí velkou korejskou investiční akcí v ČR byl vstup společnosti Daewoo Motor v r.1995 do továrny na výrobu nákladních vozidel Avia Letňany. V r. 1996 se společný podnik přejmenoval na Daewoo Avia, a.s. Nepodařilo se však oživit výrobu a prodej podle původních plánů a po převzetí mateřské společnosti Daewoo Motor v KR firmou General Motors bylo rozhodnuto o ukončení působení korejské firmy v ČR. Firma Daewoo Avii opustila v dubnu 2005.

Významnými dovozními (obchodními) korejskými firmami v ČR jsou pobočky automobilky Hyundai Motor a dceřiné společnosti Kia Motors, které si stále upevňují pozici na českém trhu. V oblasti dovozu souvisejícího s automobilovým průmyslem lze jmenovat i firmu Hankook Tire, která vyváží do ČR pneumatiky. Dále jsou na českém trhu aktivní LG Electronics Czech Republic (elektrospotřebiče pro domácnost, audio, TV, monitory a mobilní telefony), Samsung Electronics (audio-video, domácí spotřebiče, PC + příslušenství a mobilní telefony), která 6. října 2005 otevřela své zastoupení v ČR (dosud jihokorejskou společnost zastupovala na českém trhu jeho výhradní dovozce fy. LIBRA Electronics), a Daewoo (TV, video, audio a domácí spotřebiče), které zastupuje firma FAST ČR.

Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V souvislosti s rozhodnutím automobilky Hyundai investovat do výstavby nové továrny v České republice se zvýšil i zájem dalších korejských firem o spolupráci s českými firmami. ZÚ Soul zaznamenává trvalý zájem korejských firem o některé oblasti a výrobky, které mohou být nositeli dalšího růstu českého exportu do KR. Poptávky se týkají těchto produktů:

  • křišťálové sklo a lustry, porcelán
  • bižuterie, imitace drahých kamenů
  • transformátory, kabely
  • medicínské nástroje
  • vakcíny
  • strojírenské výrobky
  • základní chemické látky a suroviny

V roce 2008 se podařilo díky výstavě „A Touch of Praha“ v rámci Seoul Design Olympiad navázat konkrétní obchodní kontakty v oblasti dodávek nápojového a dekorativního skla. V rámci veletrhu Import Goods Fair, který každoročně pořádá asociace KOIMA (Korea Importers Assciation), pak byly českým výrobcům předány poptávky na dřevěné hračky, porcelán, sklo a skleněné pilníky. OEÚ napomáhal rovněž uzavření kontraktu na dodávku medicínských lůžek. Dále se podařilo navázat kontakty na dodávky ložního povlečení a nápojového skla.

Zájem projevil i distributor nemocničních lůžek. Kontakt byl navázán během veletrhu KIMES za účasti zástupce OEÚ.

V současné době eviduje obchodní úsek poptávku z oboru těžkého strojírenství (lis). Kontrakt by měl být podepsán do konce roku 2010.

Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb

Data od roku 2007 pro Korejskou republiku nebyla publikována, bude aktualizováno po jejich obdržení.

Z níže uvedené tabulky je patrný zvrat ve vývoji platební bilance služeb v roce 2005, kdy se podařilo poprvé za uplynulých 5 let dosáhnout aktivního salda v platební bilanci služeb ve vztahu mezi ČR a Korejskou republikou. Z tabulky je dále patrný 100% podíl dopravy na tomto aktivním saldu. Údaje za cestovní ruch zatím nedosahují potřebné statisticky sledovatelné hodnoty.

(České statistické údaje nelze porovnat s korejskými, protože KR neeviduje vývoz služeb podle jednotlivých zemí.)

Vývoj obchodní bilance služeb v letech 2002–2006

Služba Obchodní bilance
2002 2003 2004 2005 2006
(v mil. CZK)
Saldo celkem -69,5 -37,1 -28,4 55,0 47,3
Doprava -6,5 -13,9 -10,3 55,0 87,5
Cestovní ruch -47,0 10,5 12,0 0,0 3,7
Ostatní služby -45,1 -33,8 -30,1 0,0 -44,9

Zdroj: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet_pb_tc

Struktura exportu a importu služeb

Podíváme-li se blíže na tabulku obchodní bilance služeb za rok 2005/2006, je patrno, že zvýšený objem investic umístěných v ČR přináší s sebou i zvýšené nároky na poskytování služeb a to zejména v oblasti letecké dopravy. Je zajímavé, že více jak 58 % z celkového objemu exportu dopravy tvoří objem osobní letecké dopravy (CZK 56,1 mil), zatímco nákladní doprava (silniční, železniční a letecká) se podílí na celkovém objemu 42 %. Jedná se především o příjmy plynoucí ze zavedení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Soulem. V případě nákladní dopravy se jedná převážně o přepravu součástek od subdodavatele k výrobci a s výrobou související ostatní tok zboží.

Pokud jde o ostatní obchodní služby, jedná se z 99 % o různé odborné, obchodní a technické služby a o jiné vládní služby.

Služba Export Import Saldo
(v mil. CZK)
Služby 178,3 131,1 47,3
Doprava 141,2 52,7 88,5
Cestovní ruch 3,7 0,0 3,7
Ostatní služby 33,5 78,4 -44,9
Letecká osobní doprava 93,1 0,3 92,9
Letecká nákladní doprava 0,4 6,7 -6,3
Ostatní nákladní doprava 42,3 45,3 -3,0
Z toho ostatní služby:
Služby v oblasti spojů 0,7 1,3 -0,7
Služby v oblasti stavebnictví 0,0 0,5 -0,5
Pojišťovací služby 0,0 0,2 -0,2
Finanční služby 0,4 0,8 -0,4
Služby výpočetní techniky a inf. služby 0,0 -13,7 -13,7
Autorské aj. odměny a licenční poplatky 0,0 1,1 -1,1
Ostatní služby obchodní povahy 31,4 59,2 -27,7
Osobní, kulturní a rekreační služby 1,0 1,6 -0,6
Vládní služby j.n. 0,0 0,0 0,0

Zdroj: ČNB

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium

Z údajů uvedených v bodě 7.8.2. vyplývá, že dominantní postavení ve vývozu českých služeb zaujímají ČSA. Pobočka ČSA v Soulu se rovněž podílí na tomto objemu a to vždy prodejem 36 ks letenek na každém leteckém spoji. U nákladní železniční a silniční dopravy se objem realizuje prostřednictvím dopravních firem v České republice. V současné době není v KR registrována žádná česká firma zabývající se poskytováním služeb.

Pokud jde o cestovní ruch, směřující především z KR do České republiky, můžeme pozorovat neustále rostoucí tendenci v počtu korejských návštěvníků. Podíl na tom má zavedení přímého leteckého spojení Soul-Praha i propagační činnost pobočky CzechTourismu v Soulu.

V současné době velvyslanectví eviduje nabídky služeb českých podnikatelských subjektů související s poradenskou a konzultační činností spojenou s investičními a obchodními aktivitami korejských firem v ČR. Jedná se především o servis v personální, právní a ekonomické oblasti (daňové poradenství, marketing, průzkum trhu, realitní služby a ost.). Další oblastí služeb, související především s cestovním ruchem, je nabídka ubytovacích kapacit.

Vyhodnocení poptávky po českých službách

S nárůstem korejských investic je spojena i poptávka investorů (SungWoo Hitech, Hyundai atd.) po pracovní síle. Firma Hyundai Motor Company tlumočila zástupcům VŠE během jejich poslední pracovní návštěvy v Soulu svůj zájem na spolupráci při přípravě pracovníků managementu.

Dále velvyslanectví eviduje poptávky korejských firem po službách v cestovním ruchu.

Překážky a bariéry obchodu se službami

Stejně jako v případě vývozu zboží lze říci, že i u vývozu služeb se KR snaží chránit svůj trh před přílivem konkurenceschopných poskytovatelů služeb především neobchodními překážkami.

Jednou z oblastí, kde se vyskytují tyto bariéry, je například poskytování právních služeb. KR je jednou z posledních asijských zemí, která odmítla liberalizovat svůj trh s právními službami. Zahraniční právnické firmy nemohou zakládat své pobočky v KR, a ani zahraniční právníci nemohou provozovat praxi v KR, ačkoliv jsou zaměstnáváni v korejských kancelářích jako „konzultanti" již přes 20 let. Odhadem pracuje takto v KR asi 400 zahraničních právníků. Je totiž prakticky nemožné pro cizince složit korejskou advokátní zkoušku (bar exam), která je hlavní podmínkou pro otevření praxe i v oblasti nekorejského práva provozovaného v KR.

U logistických a dopravních služeb se jedná především o bariéru v podobě certifikačního procesu, jehož kritéria jsou nastavena „na míru" domácím firmám; dále pak o nedostatek standardizace v souladu s mezinárodními normami (např. rozměr palet), což způsobuje růst nákladů. Cizí firmy také nemohou být vlastníky dvojí licence, tj. současné proclívání a dopravní služby. Rostou také náklady na služby spojené s leteckou dopravou (pronájem půdy se zvýšil o 25%, letecké služby o 17% za 3 roky). KR nepovoluje charterové lety operované třetí zemí.

U bankovních služeb se jedná především o zákaz vydávat cenné papíry a směnky v místní měně pro pobočky zahraničních bank, ačkoliv domácím bankám je to povoleno.

U pojišťovacích služeb jde o velmi restriktivní pravidla při zavádění nových produktů na trh; změny v nařízeních jsou často přijímány bez předchozího avíza anebo s velmi krátkou dobou pro vyjádření připomínek (2–3 dny). Zahraniční společnosti nemají dostatečnou svobodu k řízení své činnosti způsobem, který je podle nich nejefektivnější (samozřejmě vždy v souladu s místními právními předpisy). Pojišťovací společnosti si často stěžují na nemožnost získání nových licencí, navíc staré licence nejsou prodlužovány.

Obdobně jako u netarifních překážek obchodu se zbožím by měla Smlouva o volném obchodu mezi KR a EU (FTA), přispět k odstranění překážek ve vývozu služeb. Kapitola služeb by měla u některých služeb dosáhnout úrovně FTA KORUS+ (pozn.: KORUS znamená KR a USA). Smlouva by měla vejít v platnost v roce 2010.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

Na perspektivy českých firem v oblasti služeb lze usuzovat z charakteru současných poptávek korejských firem. Jedná se především o oblast personální, právní a ekonomickou související s investiční a obchodní činností. Jak je zmíněno výše, jde spíše o navazování kontaktů a spolupráci s existujícími korejskými firmami, nikoliv o zakládání poboček přímo v Koreji.

Rostoucí trend vykazuje i cestovní ruch a lze tudíž předpokládat i zvýšený zájem o nabídku turistických služeb. S růstem cestovního ruchu a obchodních aktivit souvisí i budoucí poptávka po rozšíření nabídky osobní letecké dopravy, tj. rozšíření počtu spojů přímého leteckého spojení Praha-Soul.