Čína

Základní fakta o Číně:
  • Oficiální název: Čínská lidová republika; Zhonghua Renmin Gongheguo (Čung-chua žen-min kung-che-kuo)
  • Vlajka: vlajka ciny
  • Členění: 22 provincií, 5 autonomních oblastí (Vnitřní Mongolsko, Ningxia, Xinjiang, Guangxi, Tibet) a 4 municipality (samosprávná města – Beijing, Shanghai, Tianjin, Chongqing). Součástí ČLR jsou také 2 zvláštní administrativní oblasti (Hong Kong, Macao) s vlastními vládami, právními systémy a ústavními dokumenty; v otázkách zahraniční politiky a obrany podléhají ústřední vládě. ČLR formálně pokládá za svou provincii i nezávisle spravovaný ostrov Tchaj-wan (Taiwan); proto je oficiálně uváděný počet provincií 23.
  • Počet obyvatel: 1306000000
  • Hlavní město: Beijing (Peking, 14 mil.obyvatel). Další významná města: Shanghai (Šanghaj) 16,06 mil., Chongqing (Čchung-čching) 10,7 mil., Tianjin (Tchien-ťin) 9,95 mil., Guangzhou (Kuang-čou, Kanton) 6,7 mil.obyvatel.
  • Rozloha (v km²): 9326000
  • Hustota obyvatel (na km²): 140
  • Úřední jazyk: čínština (standardní mluvená čínština “pchu-tchung-chua”)
  • Měna: 1 yuan Renminbi (CNY) = 10 t´iao = 100 fenů
  • HDP na osobu (v USD): 5600
  • Časový posun (český letní čas): 6
  • Časový posun (český zimní čas): 7
  • Nejvyšší hora: Mt. Everest (8848 m)
  • Zastoupení ČR v zemi: Velvyslanectví České republiky v Číně (Embassy of the Czech Republic). Adr.: 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, 100600 Beijing. Tel: 008610/85329500, 85329502, 85329505; fax: 008610/65325653. E-mail: beijing@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/beijing. Generální konzulát ČR v Šanghaji, Consulate General of the Czech Republic in Shanghai Room 808, New Town Center, 83 Loushanguan Rd., Shanghai 200336 Generální konzulát ČR v Hongkongu, Consulate General of the Czech Republic 1204-5 Great Eagle Centre, 23 Harbour Road, Wanchai, Hong Kong Special Administrative Region of the People´s Republic of China
  • Zastoupení země v ČR: Velvyslanectví Čínské lidové republiky, Pelléova 18, Praha 6 – Bubeneč, 160 00
  • Víza: Žádost o udělení čínského víza se podává na Velvyslanectví ČLR v Praze nebo na jiném velvyslanectvi ve světě, např. v Bangkoku. V Praze není poplatek za udělení víza hrazen v hotovosti na Velvyslanectví ČLR, ale formou složení požadované sumy na bankovní účet velvyslanectví. S udělením víza nebývá v zásadě problém. Po příjezdu do ČLR je možné turistické vízum prodloužit o nezbytně nutnou dobu, je-li žádost doložena odůvodňujícími doklady. Poplatek i rychlost vyřízení žádosti je variabilní podle místa podání žádosti. V Pekingu se na občany ČR vztahuje poplatek 100 CNY. Žádosti o prodloužení víza jsou v Pekingu vyřizovány během 5 pracovních dní. Překročení délky povoleného pobytu (platnosti víza) je sankcionováno pokutou 500,- CNY/1den. Horní hranice pokuty je stanovena na 5000 CNY . Bez platného víza hotely a jiná ubytovací zařízení striktně odmítají poskytnout cizinci ubytování. Žádosti o dlouhodobý pobyt lze podávat pouze u velvyslanectví ČLR v zahraničí.
  • Mapa: mapa ciny

Lidé, zvyky, náboženství v Číně

Čína, po Rusku a Kanadě třetí nejrozlehlejší země světa je plná protikladů. Tvoří ji rozdílné krajiny a různé etnické skupiny s rozličným životním stylem. I čínská kuchyně, považovaná za jednu z nejrafinovanějších na světě, je daleko rozmanitější, než si představujeme, a má přinejmenším čtyři hlavní regionální varianty.

Ačkoliv je Čína oficiálně ateistickou zemí, žije v ní velký počet buddhistů, muslimů, křesťanů a stoupenců dvou místních náboženství - konfucianismu a taoismu. Více než 1,2 miliardy Číňanů představuje přes pětinu obyvatel zeměkoule a zahrnuje 55 oficiálně uznaných menšin, k nimž patří Mongolové, Tibeťané, Kazaši, Ujgurové, národy Čuangů, Iů a Miaoů. Přesto však etničtí Číňané Chanové tvoří 93% obyvatel.

Vedle jazyků menšin má i sama čínština mnoho velice odlišných dialektů, které však užívají stejné písmo, a tak jim mohou porozumět všichni, kdo umějí čínsky číst.

V komunistické Číně nemá žádné náboženství ustláno na růžích. Existuje minimum věrohodných údajů o počtech vyznavačů jednotlivých náboženství. V posledních 20 letech se ale situace uvolnila i v této oblasti a tak snad dochází k pomalému oživení.

Buddhistické a taoistické chrámy ve středu a na východě země jsou sice často hezky opravené, ale působí jako skanzeny či muzea. Rozhodně to nejsou živé svatostánky, kam se chodí věřící v davech modlit. Mniši jsou zaměstnáváni státem a fungují spíše jako údržbáři a uklízečky. Lamaistické tibetské chrámy a mešity v Xinjiangu (v Kashgaru, Turpanu, Hotanu a jinde) jsou přesným opakem. Návštěvníci nejsou jen turisté, ale hlavně hluboce věřící lidé a atmosféra těchto míst je opravdu posvátná a duchovní. Muslimové v Číně jsou z naprosté většiny sunnitského vyznání.

V Číně jsou také aktivní různé křesťanské církve, které jsou misijně docela úspěšné, i když to oficiální místa popírají. Katolická církev tady je dvojí – jedna, státem podporovaná neposlouchá Vatikán, zatímco ta, která autoritu Papeže uznává, působí v podzemí. Kostelů je v Číně málo a několik milionů křesťanů navštěvuje mše sloužené v bytech (často tajně). V Kaifengu žije malá, zcela asimilovaná, židovská komunita.

Komunismus už dávno neplní úlohu náboženství, jako tomu bylo v 50. a 60. letech, vždyť dnes už jediné, co má Čína s komunismem společného je název vládnoucí strany. Opuštěny byly všechny pilíře komunismu, jako je odmítání soukromého vlastnictví, podpora světové revoluce, rovnost příjmů a šancí aj.. Z dějin Číny známe mnoho případů zbožštění skutečných historických osobností. Mao Ce Tung bude asi další z nich, legend už o něm bylo vytvořeno dost.

Zejména ve velkých, modernizujících se městech, přijímají obyvatelé moderní náboženství, které vyznáváme v Evropě, symbolizované televizí, růstem HDP, obchodními domy a reklamou.

Města a přírodní zajímavosti Číny

PEKING

Hlavní město Číny uspokojí většinu návštěvníků, ale není to zadarmo. Na prohlídku hlavních zajímavostí budete potřebovat hodně času i peněz. Peking leží v rovině a většina ulic, lemovaných vysokými moderními budovami, si je podobná. Hlavní nákupní třídou (takový čínský Václavák) je Wangfujing Dajie, východně od Zakázaného města. Náměstí Tiananmén leží v jedné severojižní linii se Zakázaným městem, parkem Jingshan, Bubnovou věží a zvonicí. Letní palác, Tibetský chrám a Chrám nebes bohužel leží každý na opačné straně Pekingu. Drahé hotely jsou roztroušeny v celé centrální a západní části centra a diplomatická čtvrt leží na SV, v blízkosti zábavní čtvrti Sanlitún. V Pekingu je běžné, že celé bloky domů najednou zmizí a za pár měsíců na jejich místě stojí nové stavby.

Co vidět v Pekingu a jeho okolí?

Na poznání všeho důležitého byste potřebovali aspoň týden, ale máte-li jen pár dní, můžete první den stihnout Zakázané město, Bubnovou věž i s procházkou v okolních hútonzích a Letní palác. Druhý den si udělejte půldenní výlet na Velkou čínskou zeď a k tomu přidejte Chrám nebes a možná i Tibetský chrám a sousední chrám Konfuciův.

ŠANGHAJ

Město leží na soutoku mohutné řeky Huangpu Jiang a známé Dlouhé řeky, na dohled od Jihočínského moře. Na místě stála původně malá rybářská vesnička, která se během staletí rozrostla na jedno z největších center země, za které byl Šanghaj považován už v 17. století. Dnes zde žije kolem 13 milionů obyvatel. Ve městě uvidíte starobylé památky i moderní mrakodrapy. Jedním z často navštěvovaných míst je chrám jadeitového Buddhy, původně soukromý chrám se dvěma vzácnými plastikami. V Zahradě příjemného odpočinku ze 16. století naleznete klidnou atmosféru a v místní čajovně můžete ochutnat čaj. V sousedství Chrámu Longhua stojí sedmipatrová pagoda, která byla podle pověsti založena již ve 3. století. Jednou z nejživějších šanghajských tříd je Nanjing Lu s obchůdky, kavárnami, čajovnami a vyhlášenými restauracemi. Ve městě naleznete také zoologickou a botanickou zahradu a vyhlášené šanghajské muzeum, které svým návštěvníkům nabízí tisíce zajímavých exponátů - keramických mís, zbraní i předmětů denního života starých Číňanů. V okolí Šanghaje můžete navštívit zahradu Starobylé krásy v Nanxiangu nebo město Songjiang se Zahradou jezera Opilého básníka, muzeem, ruinami starého chrámu a zdí duchů.

XIAN

Hlavní zajímavost Xianu leží v jeho okolí. Můžete je navštívit nejsnáze v rámci jednodenního výletu organizovaného zdejší cestovní kanceláří. Ty během jednoho dne obvykle pokryjí místa buď západně nebo východně od města. Výlet na východ je mnohem oblíbenější, protože zahrnuje dvě nejlepší místa: Armádu terakotových bojovníků a neolitickou vesnici Banpo. Výlet (9-17h) zajišťovaný CITS včetně oběda a vstupného stojí 280Y. Xian Tourist Information Services Centre dělá každý den 1-2 výlety za 50Y s 10 zastávkami (bez oběda a vstupného). Na vlakovém nádraží si můžete koupit ještě o něco levnější výlet určený pro čínské turisty, ale nepočítejte s informacemi v angličtině a dostatkem času k prohlídce během zastávek.

Armáda terakotových bojovníků (65Y, 8:30-17:30) je jedna z největších zajímavostí Číny. Její objev místním rolníkem přI hloubení studny v roce 1976 patří mezi nejvýznamnější historické události 20. století. Dodnes bylo odkryto 8099 soch z pálené hlíny (terakoty) vyhotovených v životní velikosti před více než 2200 lety! Zobrazují vojáky seřazené do bojových formací – od lukostřelců přes kopiníky až po několik válečných vozů. Vojáci třímali přes 10 000 skutečných zbraní, které se díky zvláštní povrchové úpravě zachovaly v bojeschopném stavu dodnes, ale nejsou vystavovány. Rysy a postavení bojovníků se liší, vypadají každý individuálně. Sochy byly původně nabarveny a vyrobeny podle nejlepších žijících vojáků své doby. Celá armáda stojí mezi hrobkou císaře Qin Shihuánga (viz dále) a jeho potenciálními nepřáteli na východě. Věřilo se, že toto vojsko bude mít císař k dispozici i po smrti. Je možné, že kromě dosud odhalených tří prostor s terakotovými bojovníky (největší má rozměr 210x60m a výšku 5-7m), jsou v okolí hrobky Qin Shihuánga ještě další. Sochy byly nalezeny v rozbitém stavu a rekonstrukční práce mají být dokončeny asi za 50 let.

Nevynechte ani malé Qínyong Muzeum s bojovými vozy a koňmi z bronzu. Pokud chcete v okolí Xianu navštívit jen toto místo, nemusíte se účastnit celodenního výletu, ale stačí nasednout na autobus 306 nebo 307 (5Y) hned u vlakového nádraží. Linka 307 staví také u neolitické vesnice Banpo.

Hrobka císaře Qín Shihuánga (Qín Shihuáng Líng, 26Y, 7-18h, 1.5km Z od Armády terakotových bojovníků.) je dnes jen pahorek 76m vysoký, dosud archeology neprozkoumaný.

Qín Shihuáng (vlastním jménem Ying Zheng, 260-210 př.n.l.) je velmi významná osoba čínské historie. „Qín Shihuáng“ znamená „první císař dynastie Qín“. Na trůn nastoupil ve 12 letech v roce 246 př.n.l. a během 25 následujících let porazil všechny své soupeře a sjednotil zemi. Mezi jeho další činy patří také sjednocení a uspořádání čínského písma, vah, měr a peněz a zahájení výstavby Velké čínské zdi. Po jeho smrti v roce 210 př.n.l. vládl čtyři roky jeho syn, brzy svržený zakladateli dynastie Han, která tak od Qín Shihuánga převzala již sjednocenou Čínu. Podle legend a dobových záznamů byla hrobka plná zlatých a stříbrných soch, potoků rtuti a stropů z perel. Stavitelé (jak bývalo v dávných dobách asi globální zvyklostí) byli do ní zaživa zazděni, aby nevyzradili tajemství stavby. Spolu s císařem byly pohřbeny také všechny bezdětné ženy jeho dvora. Magnetické scany ukázaly, že v hrobce se ukrývá velké množství mincí. Kdy bude čínskými vědci odkryta zatím není známo.

Qín Shihuáng se zajímal o nesmrtelnost a vysílal učence nalézt lék nesmrtelnosti. Sám zemřel na jedné takové výpravě po požití nápoje, který mu měl prodloužit život, avšak obsahoval příliš mnoho rtuti. Celý dvůr se tehdy nacházel dva měsíce cesty od hlavního města a císařovu premiérovi Li Simu bylo jasné, že zpráva o úmrtí by vyvolala revoltu. Proto celé dva měsíce předstíral, že císař je naživu, chodil ho navštěvovat do stanu a radit se s ním. Qín Shihuángovo podivné chování za života naštěstí tuto lest umožnilo úspěšně provést. Před a za císařským vozem nechal Li Si vézt náklad ryb, aby nebylo cítit jeho rozkládající se tělo. I přes tyranský způsob vlády zůstává Qín Shihuáng dodnes nesmrtelnou postavou jako otec-sjednotitel Číny.

Organizované výlety kolem Xianu obvykle zahrnují také návštěvu některé z dalších nejméně 18 císařských hrobek, které jsou v okolí roztroušeny. Nejsou zde pochování jen císaři různých dynastií, ale i jejich generálové, ministři, manželky a oblíbené konkubíny. Hrobka druhého císaře dynastie Tang Taizonga (Zhao Tomb, Zhao Líng, zemřel 649) leží na svahu hory a zahrnuje ještě 167 menších hrobek. Patří k nejhezčím. Stejně tak mauzoleum jeho syna Gaozonga s jeho manželkou císařovnou Wu Zetian (Qián Tomb, Qián Líng). Wu Zetian byla konkubínou už Taizonga, pak si ji za panovnici vybral jeho syn. Když i on zemřel, svrhla jeho následovníka a vládla sama až do roku 705.

Horké prameny Huáqing (Huáqing Chí, 30Y, 7:30-19h) byly oblíbené čínskými císaři a jejich konkubínami. Voda dnes vede do veřejných lázní pro 400 lidí. Najdete zde také taoistický chrám Lí Shan a obranné věže z dynastie Han.

Neolitická vesnice Banpo (Banpo Bówuguan, 20Y, 8-18:30) je ukázkou, jak vypadala jedna z prvních civilizací na světě. Tzv. Yangsaho kultura rozkvétala v této oblasti zhruba v letech 4500-3700 př.n.l.. Vesnice z tehdejší doby byla objevena v roce 1953 a její část je dnes zastřešena. Najdete zde zbytky 45 obytných budov, přes 200 skladů, stejný počet hrobů a hrnčířské dílny. Vesnice byla obehnána 2m širokým i hlubokým příkopem.

XIÁNYÁNG

Xiányáng je další do sbírky čínských pětimilionových měst. V Městském muzeu (Xiányáng Shi Bówuguan, 20Y, 8-18h) je sbírka miniaturních terakotových bojovníků nalezených v hrobce z dynastie Han. Je jich přes 3 000 velikosti 0.5m.

V buddhistickém klášteře Dafó Si (8Y, 120km SZ od Xianu a 7km S od Binxianu) je mimo jiné socha Buddhy 30m vysoká a 34m široká.

Pagoda Famén Si z 3.století má 12 pater. V roce 1981 po velkých deštích se její západní strana zřítila, což vedlo k fantastickému nálezu více než 1 000 vzácných relikvií, zlatých a stříbrných předmětů, buddhistických textů a 27 000 mincí, které zde byly skryty od dynastie Tang, tedy přes 1200 let. Část nálezu je vystavena v muzeu, pagoda samotná byla zrestaurována, ale není přístupná.

KASHGAR

Kashgar (čínsky Kashi, český přepis Kašgar) - klíčová zastávka na Hedvábné stezce od počátku její existence - ještě dnes toto slovo rozeznívá napětím srdce všech cestovatelů napříč Asií. Přestože nedávno přistěhovaní Číňané tvoří polovinu obyvatel a modernizace zachvátila tuto oázu stejně jako většinu ostatních čínských měst, stále je zde mnoho exotického k vidění. Kashgar je navíc jedním z mála míst v Číně s výborným zázemím pro méně majetné cestovatele a tedy dobrým místem k načerpání nových sil.

Průvodce Čínou

Čína je fascinující země, ve které každý cestovatel najde, co má rád. Lidskou a kulturní pestrost doplňují přírodní extrémy: uvidíte zde ta nejvyšší pohoří světa, prolákliny pod úrovní mořské hladiny, pouště, náhorní planiny, vyschlá jezera a stepi, moderní megaloměsta, romantická pohoří posetá chrámy, pagodami a kláštery, Velkou čínskou zeď...

Čína je třetí největší zemí světa. Zaujímá téměř čtvrtinu asijské pevniny a sousedí se 14 státy. Je také zemí s největším počtem obyvatel, žije zde asi 1/5 světové populace. Čína se může pochlubit jednou z nejstarších civilizací, která dala světu řadu významných vědeckých a technických objevů. Ve 20. století nicméně tato země prošla velkými politickými i hospodářskými změnami, které často měly spíše destruktivní charakter. Přes všechny společenské otřesy se však mnohé z její minulosti dochovalo, včetně velkého množství uměleckých a literárních památek.

Co by vám nemělo uniknout: velká města na východě Peking a Šanghaj, významné zastávky na někdejší Hedvábné stezce Xian a Kashgar, jižní provincie Yunnan, projeďte se po dálnici pouští Taklamakan a nejvýše položenou silnicí světa Karakoram Highway, která spojuje Čínu s Pákistánem.