Asie v kostce

ČLENĚNÍ

Celá pevninská Asie leží na severní polokouli, pouze na jihovýchodě v ostrovní říši Indonésie zasahuje na jižní polokouli. Na západě je Asie spojena s Evropou, která je vlastně obřím poloostrovem Asie (Euroasie). Na jihozápadě hranici proti Africe je Suezská šíje (12 km dlouhá) na Sinajském poloostrově. Název Asie pochází z akadského slova "asu", tj. země východu, rozbřesku. Ve starověku pak byla názvem Asie označována římská provincie. Asie svou rozlohou 44 410 000 km² (včetně ostrovů), zaujímá 29,7 % suchozemského povrchu, je tudíž největším světadílem na Zemi. Má 3 280 miliónů obyvatel (1 991, včetně asijské části Ruska, tj. 60,9 % lidí světa) a hustotu zalidnění 71,9 obyvatel na 1 km². Od počátku 20. století, kdy v Asii žilo asi 915 mil. lidí, se zde počet obyvatelstva zvýšil téměř 3,5 krát. Jeho zeměpisné rozmístění je velmi nerovnoměrné. Rozsáhlé plochy pouští, tunder a pralesů jsou téměř liduprázdné, úrodné zemědělské oblasti v deltách velkých řek v Číně, Indii a Bangladéši patří k nejhustěji zalidněným místům světa (více než 1 000 obyv. na 1 km²). Extrémní hustotu zalidnění mají i prostory největšího seskupení průmyslu v Japonsku. Zeměpisná poloha - nejsevernější bod pevniny: mys Čel´uskin (Rusko), nejjižnější bod: mys Tg. Buru na Malajském poloostrově, nejzápadnější bod: mys Dežneva (Čukotskij pooostrov, Rusko).

POBŘEŽÍ

Pobřeží Asie je značně členité, má délku 69 000 km (bez délky pobřeží ostrovů). Největší poloostrov: Arabský (rozloha 2 780 000 km²). Ostrovů je velké množství, k největším patří souostroví: Velké Sundy (rozloha 1 548 600 km²), Japonské ostrovy (377 815 km²), Filipíny (297 413 km²), Malé Sundy (91 860 km²) a Moluky (74 505 km²).

GEOLOGIE A GEOGRAFIE

Složitá geologická a tektonická stavba Asie je hlavní příčinou značné povrchové pestrosti kontinentu. Základem geologické stavby jsou prahorní pevninské štíty: na severu Sibiřský štít a na východě Čínská tabule, k nimž se připojily na jihu Indický štít na jihozápadě Arabský štít. Povrch Asie má značnou vertikální členitost. Průměrná nadmořská výška povrchu je 990 m tj., nejvíce ze všech kontinentů (s výjimkou Antarktidy). Nížin do nadmořské výšky 200 m je asi 26 % celkové rozlohy Asie, území vyšší než 2 000 m 14 %, nejvíce ze všech světadílů. Mohutné horské soustavy prolínají kontinent ve dvou pásmech, které se spojují ve střední Asii v největším horském uzlu Pamíru (7 719 m). Prvé pásmo - soustava vrásných pohoří alpsko-himálajských - prochází od Malé Asie, střední Asií, poloostrovem Zadní Indie až na Velké a Malé Sundy. Jsou to zejména: Arménská vysočina, Kavkaz, Íránská vysočina, Hindu Kush, který přechází v Pamír. K jihovýchodu pokračuje Karákóram (druhé největší pohoří) a nejmohutnější pohoří Himálaj (11 vrcholů vyšších 8 000 m) s nejvyšší horou světa Sagarmatha/Qomolangma F./Mt. Everest 8 848 m vysokou. Východně Pamíru vystupuje Kunlun Shan. Druhé pásmo horstev směřuje z Pamíru k severovýchodu až na Čukotský poloostrov. Tichooceánské pásmo třetihorních pohoří probíhá na východě Asie - je silně aktivní sopečnou (130 sopek) a zemětřesnou činností. Nejnižším místem je proláklina Mrtvého moře - 400 m a nejhlubší kryptodeprese Bajkalského jezera - 1 181 m pod hladinou moře.

ŘEKY, MOŘE, JEZERA

Asie má říční síť silně závislou na podnebí. Objem průměrného množství vody proteklého za rok je 12 850 km². Přes 40 % Asie (střední a jihozápadní) zaujímají bezodtoké oblasti. Sibiřské řeky jsou nejvodnatější a vlévají se do Severního ledového oceánu. Řeky monzunové, napájené letními dešti, jsou důležitým zdrojem vody pro zemědělství. Sem patří nejdelší asijská řeky Changjiang (dlouhá 6300 km, povodí 1 808 500 km²). Řeky v tropech, zejména na ostrovech, mají dostatek vody po celý rok. Z velkého množství jezer je největší Kaspické moře s rozlohou 371 000 km² (hluboké 1025 m) -28 m pod hladinou moře.

PODNEBÍ

Ve velké části Asie převládá kontinentální podnebí, v zimě silné prochlazení a v létě zahřívání vnitrozemí způsobuje výkyvy v atmosférické cirkulaci. Sever Asie je ovlivňován studeným arktickým vzduchem se silnými mrazy. Nejnižší absolutní teploty naměřené na Sibiři: -78 C. Téměř 2/3 Asie leží v mírném pásmu a vnitroasijské pánve patří k extrémně suchým oblastem. Jih Asie má horké tropické podnebí: na jihozápadě suché s vysokými teplotami - nejvyšší absolutní teplota naměřena v Jaccobabad (Pákistán) 53 C, na jihovýchodě (zejména ostrovech) horké a vlhké s malými teplotními výkyvy. Životadárné jsou tu letní monzunové deště, přinášející v průměru 2500 mm srážek ročně. Maximální srážky na Cherrapunji (Indie) 11 013 mm za rok, minimální Al-´Aqabah (Jordánsko) 24 mm ročně.

ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ

Rostlinstvo Asie patří do 2 oblastí. V rozsáhlé holarktické oblasti na severu, západě a jihozápadě jsou od severu k jihu: tundra, lesotundra, typická jehličnatá tajga, smíšené lesy, opadavé listnaté lesy, čínskojaponská podoblast vždyzelených rostlin, středoasijské lesostepi, travnaté stepi a křovinaté polopouště, středomořská vždyzelné květena, pouštní podoblast severoafricko-indická s xerofytními druhy. V menší paleotropické oblasti na jihu a jihovýchodě Asie nacházíme: v Indii polopouštní trnité řídké lesy, suché opadavé tropické lesy, travnaté savany: v indomalajské podoblasti tropický monzunový les, subtropické pralesy, vždyzelené tropické deštné pralesy, mangrovové porosty bažin aj. Zvířena má 2 zoogeografické oblasti: větší paleoarktickou, avšak druhově chudší (např. lední medvěd, hranostaj, sob, vlk, tygr, jelen, ovce, lesní a vodní ptáci, bažant, sup, drop, četní hlodavci, sladkovodní ryby, hmyz) menší indomalajskou - druhově bohatou a vývojově nejstarší (např. opice - vzácně orangutan, slon indický, nosorožec, buvol, levhart, tygr, letuchy, zoborožec, bažant, páv, brejlovec, krajta, krokodýl, množství hmyzu a ryb aj.).

HOSPODÁŘSTVÍ, PRŮMYSL A DOPRAVA

Asie jako celek se ve světovém hospodářství uplatňuje jako zdroj surovin, především ropy, rud, textilních surovin, kůže, olejnatých plodin, ovoce apod. Ve většině asijských zemí je nejdůležitějším ekonomickým úsekem zemědělství. Zaměstnává 60,5 % ekonomicky činného obyvatelstva (1989), obdělávajícího 421 mil. ha orné půdy. Z celkového světového fondu orné půdy připadá však na Asii zhruba jen asi 1/3. Rozmístění průmyslu po kontinentě je nerovnoměrné a úroveň průmyslové výroby je u většiny států v etapě rozvoje. Výjimku tvoří především Japonsko, dále Korejská republika, Izrael, Singapur, Taiwan, Hongkong a některé průmyslové oblasti asijské části Ruska a Kazachstánu. Po dopravní stránce má hlavní význam pro Asii námořní a letecká doprava. Železniční ani silniční síť dopravní celek netvoří.

Japonsko

Hospodářství:

  • Tvorba HDP: 75,3 % služby, 23,1 % průmysl, 1,6 % zemědělství
  • Zaměstnanost: 67,7 % služby, 27,9 % průmysl, 4,4 % zemědělství
  • HDP (parita kupní síly): 4 141 mld. USD
  • HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 32 600 USD
  • Inflace (2009): -1,3 %
  • Hospodářský růst: -5,7 %
  • Nezaměstnanost (2009): 5,6 %
  • Dluh (2009): 7 954,86 mld. USD
  • Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, batáty, cukrová třtina, cukrová řepa, sója, podzemnice olejná, zelenina, ovoce, pomeranče, ananasy, jablka, mandarinky, hrušky, broskve, len, konopí
  • Zemědělství - chov dobytka: skot, prasata, drůbež
  • Průmysl - těžba: černé uhlí, ropa, zemní plyn, chrom, olovo, wolfram, měď, zinek, uran, zlato, cín, rtuť, azbest
  • Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 58,91 %, jaderné 30,31 %, vodní 8,35 %, ostatní 2,43 %
  • Průmysl - energetika (výroba): 1 018 mld. kWh
  • Průmysl - energetika (spotřeba): 947 mld. kWh
  • Vývoz: motorová vozidla, elektronika, stroje, chemikálie
  • Dovoz: paliva, potraviny, chemikálie, textilní zboží
  • Odběratelské země: USA, Čína, Taiwan, Jižní Korea
  • Dodavatelské země: USA, Čína, Jižní Korea, Taiwan, Indonésie, Austrálie
  • Doprava: 23 670 km železnice, 1 152 207km silnice
  • Měna: jen (JPY)

Obyvatelstvo:

  • Počet obyvatel (2009): 127 078 679
  • Hustota zalidnění: 336,3 obyv./km²
  • Národnostní složení: Japonci 99 %, Korejci
  • Náboženství: šintoisté 52 %, buddhisté 38 %, křesťané
  • Věkové složení: 0-14 r. 13,5 %, 15-64 r. 64,3 %, nad 65 r. 22,2 %
  • Roční přirozený přírůstek: -0,19 %
  • Střední délka života - muži: 78,80 let
  • Střední délka života - ženy: 85,62 let
  • Gramotnost: 99 %
  • Urbanizace: 66 %
  • Úřední jazyk: japonština

Čína

Hospodářství:

  • Tvorba HDP: 40,5 % služby, 48,6 % průmysl, 10,9 % zemědělství
  • Zaměstnanost: 33,3 % služby, 27,2 % průmysl, 39,5 % zemědělství
  • HDP (parita kupní síly): 8 791 mld. USD
  • HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 6 500 USD
  • Inflace (2009): -0,8 %
  • Hospodářský růst: 8,7 %
  • Nezaměstnanost (2009): 4,3 %
  • Dluh (2009): 1 600 mld. USD
  • Zemědělství - sklizeň: pšenice, oves, ječmen, kukuřice, rýže, proso, sorgo, brambory, batáty, maniok, cukrová třtina, cukrová řepa, luštěniny, hrách, sója, podzemnice olejná, řepka olejná, slunečnice, palmový olej, kokosové ořechy, sezam, vinná réva, káva, čaj, citrusy, zelenina, ovoce, pomeranče, citróny, grapefruity, jablka, mandarinky, hrušky, broskve, švestky, jedlé kaštany, vlašské ořechy, rajčata, tabák, bavlna, len, konopí
  • Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, prasata, osli, velbloudi, koně, buvoli, drůbež
  • Průmysl - těžba: černé uhlí, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, uran, železná ruda, mangan, antimon, kobalt, bauxit, měď, olovo, zinek, magnezit, rtuť, zlato, stříbro, cín, wolfram, fosfáty, síra, azbest, tuha, baryt, diamanty, kuchyňská sůl, draselná sůl
  • Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 79,82 %, jaderné 1,2 %, vodní 18,98 %, ostatní 0,01 %
  • Průmysl - energetika (výroba): 1 173 mld. kWh
  • Průmysl - energetika (spotřeba): 1 084 mld. kWh
  • Vývoz: stroje, textil, potraviny, hedvábí, rudy, paliva
  • Dovoz: stroje, plasty, železo a ocel, chemikálie
  • Odběratelské země: USA, Hongkong, Japonsko, Jižní Korea
  • Dodavatelské země: Japonsko, Taiwan, USA, Jižní Korea, Německo
  • Doprava: 67 524 km železnice, 1 400 000 km silnice
  • Měna: yuan (CNY)

Obyvatelstvo:

  • Počet obyvatel (2009): 1 338 612 968
  • Hustota zalidnění: 139,5 obyv./km²
  • Národnostní složení: Číňané (Han) 95 %
  • Náboženství: bez vyznání 60 %, čínská lidová náboženství 20 %, buddhisté 8 %
  • Věkové složení: 0-14 r. 19,8 %, 15-64 r. 72,1 %, nad 65 r. 8,1 %
  • Roční přirozený přírůstek: 0,66 %
  • Střední délka života - muži: 71,61 let
  • Střední délka života - ženy: 75,52 let
  • Gramotnost: 86 %
  • Urbanizace: 43 %
  • Úřední jazyk: čínština

Korejská republika

Hospodářství:

  • Tvorba HDP: 57,6 % služby, 39,4 % průmysl, 3,0 % zemědělství
  • Zaměstnanost: 67,7 % služby, 25,1 % průmysl, 7,2 % zemědělství
  • HDP (parita kupní síly): 1 343 mld. USD
  • HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 27 700 USD
  • Inflace (2009): 2,8 %
  • Hospodářský růst: -0,8 %
  • Nezaměstnanost (2009): 4,1 %
  • Dluh (2009): 376,04 mld. USD
  • Zemědělství - sklizeň: ječmen, kukuřice, rýže, brambory, batáty, sója, zelenina, ovoce, tabák
  • Zemědělství - chov dobytka: skot, kozy, prasata, drůbež
  • Průmysl - těžba: černé uhlí, železná ruda, zinek, zlato, stříbro, cín, slída
  • Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 59,22 %, jaderné 39,12 %, vodní 1,64 %, ostatní 0,02 %
  • Průmysl - energetika (výroba): 250,287 mld. kWh
  • Průmysl - energetika (spotřeba): 232,767 mld. kWh
  • Vývoz: elektronické produkty, stroje, motorová vozidla, ocel, textil, ryby
  • Dovoz: stroje, elektrotechnika a elektronika, ocel, dopravní prostředky, textil, chemikálie
  • Odběratelské země: USA, Japonsko, Čína, Taiwan
  • Dodavatelské země: USA, Japonsko, Čína, Saudská Arábie
  • Doprava: 6 240 km železnice, 87 534 km silnice
  • Měna: jihokorejský won (KRW)

Obyvatelstvo:

  • Počet obyvatel (2009): 48 508 972
  • Hustota zalidnění: 492,5 obyv./km²
  • Národnostní složení: Korejci 99 %
  • Náboženství: buddhisté 28 %, protestanti 19 %, katolíci 6 %, bez vyznání 46 %
  • Věkové složení: 0-14 r. 16,8 %, 15-64 r. 72,3 %, nad 65 r. 10,9 %
  • Roční přirozený přírůstek: 0,27 %
  • Střední délka života - muži: 75,45 let
  • Střední délka života - ženy: 82,22 let
  • Gramotnost: 98 %
  • Urbanizace: 81 %
  • Úřední jazyk: korejština